Výroba dřevěného uhlí ze stromové biomasy byla významným zdrojem energie vázaným na lesní prostředí předindustriální krajiny. Rostoucí populace a enormní spotřeba dřevěného uhlí při produkci železa inicializovala vznik rozsáhlých výrobních areálů, které zásadně přispěly k transformaci přírodních lesů na hospodářské. Téma historického využití dřevěného uhlí tak v sobě spojuje tehdejší výrobní praxi uplatňovanou v českých a moravských lesích se současným stavem krajiny. Naše studie si klade za cíl stanovit, zda různé typy krajin lišící se z environmentálně historického hlediska (prošly různým vývojem výroby dřevěného uhlí) disponují jinou měrou resilience vůči shora zmiňovaným negativním vlivům.
Výstup Nmap za rok 2020:
Soubor 5 specializovaných map s odborným obsahem je výstupem plánovaným v rámci projektu TAČR TL02000160 éta „Úloha milířišť z hlediska kulturního dědictví a ochrany krajiny“. Vybrané lokality dle typu historického osídlení a různých přírodních podmínek (Jeseníky, Křivoklátsko, Brdy, Český les, Moravský kras) byly předmětem historických a archeologických rešerší. Dále byla provedena historicko-krajinářská analýza území dle historických katastrálních hranic tak, aby bylo možno informace z archívů a analýzy vývoje land use vztáhnout k identickému území. Pro jednotlivé lokality pak byl zpracován vývoj land use z II. a III. (rakouského) vojenského mapování, v 50. letech 20. století a počátek 21. století. Jednotlivé mapy jsou pak mapy změn kategorií land use mezi jednotlivými obdobími (1840-1880, 1880-1950, 1950-2006). Součástí je také mapa počtu změn využití krajiny a mapa stabilně využívaných ploch. Je připojen tabelární přehled k jednotlivým mapám (v ha a % plošných výměr změn kategorií land use) a také historický souhrn osídlení a uhlářské praxe, příp. návazných řemesel a průmyslu.